Sídlo (místo) rozhodčího řízení má pro rozhodčí řízení zásadní praktický význam a přímo ovlivňuje řadu otázek: arbitrabilitu, určení rozhodného práva jak hmotného tak především procesního, jakož i možnosti zrušení rozhodčího nálezu nebo jeho uznání a výkon apod. Podle názoru autora je sídlo (místo) rozhodčího řízení hlavním faktorem ovlivňujícím rozhodčí řízení, neboť denacionalizace rozhodčího řízení je mýtem naprosto odtrženým od mezinárodní reality. Sídlo (místo) rozhodčího řízení nemusí být místem, v němž jsou činěny konkrétní procesní úkony. Od místa rozhodčího řízení je nutno odlišovat místo, kde byl rozhodčí nález vydán a/nebo podepsán. Logicky platí, že místo, kde byl rozhodčí nález vydán, obvykle určuje, zda jde o nález tuzemský nebo zahraniční. Sídlo (místo) rozhodčího řízení lze výjimečně změnit v průběhu rozhodčího řízení; toto však není možné po vydání rozhodčího nálezu. Mezinárodní rozhodčí řízení je obvykle podrobeno dvoustupňové soudní kontrole. První kontrolu vykonávají státy sídla (místa) rozhodčího řízení, druhou kontrolu vykonávají státy, v nichž strany požadují uznání a výkon. V důsledku toho platí, že pokud strany internacionalizují svůj spor (strany se sídlem ve stejném státě se dohodnou na sídle/místě rozhodčího řízení v jiném státě) a rozhodčí nález je vydán v zahraničí (jde o zahraniční rozhodčí nález ve vztahu ke státu původu/domicilu stran), má takový rozhodčí nález účinky ve státě sídla/domicilu stran pouze je-li v tomto státě uznán.